Slzičky Panny Marie, tak jim říkaly naše babičky a mně od malička tahle květinka připadala velice zvláštní a jedinečná. Nejen svým jménem, ale také tvarem květů a neobvykle výraznou barvou.
Na esenci z ní jsem myslela už několik let, ale vždy jsem na jednom místě viděla jen pár kvítků, které mi bylo líto všechny otrhat.
Až jednou v létě, když jsem vyrazila z domu "vydýchat" bolest a hněv z předcházejícího konfliktu, jsem v lukách viděla celé trsy hvozdíků a nadchla se, že hned druhý den se do výroby esence můžu pustit.
Druhý den 19.7.2022 jsem se sbalila a s ještě přetrvávající směsí emocí bolesti a hněvu našla vhodné místo.
Rostliny a Matka Země mě velice rychle přelaďují do mého vnitřního klidu, a tak mi mezi hvozdíky bylo nádherně a milo. Nasbírat květy v tom červencovém žáru bylo trochu náročnější, ale pak už jsem si zapisovala účinky v příjemném stínu dubu.
Hvozdíky vnímám jako silně ženskou rostlinu, ale pomáhal mi při výrobě esence jangový jitrocel, protože hvozdíky mají tak nepatrné lístečky, že se jimi nedají květy uchopit.