CHRÁPÁNÍ místo VOLÁNÍ MAMINKY aneb O PŘIJETÍ

Možná jste si všimli, že lidé, kteří chrápou, se zklidní, když je pohladíte nebo se jich jemně dotýkáte.
Najednou nemají potřebu křičet/chrápat a tiše, spokojeně oddechují.
Projevují se tak úplně stejně jako malá miminka, která v klidu spí, když jsou u maminky a cítí se přijaté a v bezpečí.
Naopak začnou křičet a volat maminku, když zavnímají, že se se vzdálila.
Jestliže jste takoví spáči, kteří v noci křičí a volají maminku, můžete si uvědomit, že vám v životě chybí dostatek PŘIJETÍ.
To není výzva usilovat o to, abyste byli přijati druhými, ale příležitost darovat přijetí sami sobě.
To lze udělat pouze tak, že přijmu, tzn. dovolím si všechny svoje stránky. Například i to, že jsem třeba bojácná, neohrabaná, někdy vzteklá a třeba uštěpačná. 
Přijetí znamená laskavost sama k sobě a shovívavost k tomu, že jsme sice boží bytosti, ale s mnoha lidskými aspekty :-)
Zajímavou vlastností přijetí je, že je-li uděláno ze srdce, tak rozpouští to, co jsme odmítali a s čím jsme bojovali.
Je to takové láskové rozpouštědlo. :-)
Dopřávat si více láskavosti k sobě je nejlepší odstraňovač stresu a tedy i napětí v těle, což je zase úžasná cesta ke zdraví.
Čím méně napětí v těle, tím lépe fungují všechny naše tělesné procesy a tělo přirozeně regeneruje.