Pozor na ezo-bludaře a jejich ezoterické nálepky

Koho mám na mysli?

Takové terapeuty, lektory, vědmy a jiné "povolané", kteří vám říkají, jak máte žít, jaké máte vyšší poslání, čemu jste byli předurčeni nebo jak duchovní, karmický či dvojplamenný je nebo není váš partner.

Nejde o to, jestli mají nebo nemají pravdu, ale jakmile se začnete ve svém životě řídit úsudkem někoho jiného, ztrácíte vlastní citlivost, vnímavost a vnitřní vedení.

Jakmile začnete žít podle toho, že jste si s partnerem souzeni nebo že jste v minulých životech byli léčiteli, kněžkou v egyptském chrámu apod., přestáváte žít v přítomnosti tady a teď a přestáváte vnímat to, co je ve vašem životě nyní a může vás obohatit tím, že se něco o sobě naučíte.

Naopak soustředíte pozornost buď na minulost, která je v každém případě iluzorní nebo na stejně iluzorní představu o tom, jaký je váš partnerský vztah. Místo prožívání sebe a přítomnosti žijete ve světě vlastních vymyšlených představ.

Ve skutečnosti nepotřebujete mít pro svého partnera nálepku, která vám ho nějak vyhodnotí. Potřebujete citlivě vnímat, jak se s ním cítíte. Jak prožíváte sami sebe, když jste s ním ve vztahu. Co v partnerství umíte a co ne. To je důležité, protože to vám umožňuje poznávat sebe sama, vyvíjet se a partnerství tak může vzkvétat nebo vás připravit na partnerství s někým dalším, jsou-li už současné lekce vyčerpány a víte, že můžete současného partnera opustit.

Když potřebujeme v životě nálepky, rady a hodnocení někoho druhého, je to pouze signál, že nedůvěřujeme sami sobě a nevnímáme vlastní hodnotu - tedy opět téma sebedůvěry. 

Když nedůvěřujeme vlastním schopnostem a vnímání, pak si rádi dodáme hodnotu navlečením různých ezo-kabátků z minulých životů moudrých královen, afrických šamanů či bojovných amazonek a vysvětlujeme tím, proč nás současný život netěší nebo vztahy se nedaří. Cítíme se hodnotnější, když jsme v minulém životě byli někým důležitým. Samozřejmě jen dočasně, protože tato hodnota není reálná.

Můžeme se domnívat, že utrpení s partnerem začalo dávat větší smysl, když nám někdo řekl, že je to duchovní partner. Jenže to utrpení nezmizelo, jen jsme ho přestali na chvilku řešit a podlehli dojmu, že je to ten pravý, když to někdo řekl.

Tohle všechno jsou jen nálepky. Prázdná slova, která nás odvádí od vnímání skutečnosti a našich vlastních pocitů, přitom ty jsou ty nejdůležitější.

Pokud zjišťujete, že jste se nechali ovlivnit druhými natolik, že jste dali přednost jejich radám a úsudku, nevadí. Sundejte si je z piedestalu, kam jste si je sami posadili a začněte pracovat na tom, proč jste závislí na druhých a nedůvěřujete sami sobě. To je cesta, která vás povede k samostatnosti, soběstačnosti a zodpovědnosti za svoje vlastní štěstí.

Jak poznáte "bludaře"? 

  • říká vám, jak máte žít
  • sebe staví na vyšší úroveň a vám nechává roli učedníka
  • rád o sobě tvrdí, že má speciální schopnosti, předurčení, původ či zasvěcení
  • udržuje vás v závislosti na sobě, tzn. místo, aby vám pomáhal stavět se na vlastní nohy, udržuje vás v nesamostatnosti.
Jaké vlastnosti by měl mít člověk, který vám může být nápomocný v pochopení vašich lekcí?
  • jedná s vámi s respektem jako se sobě rovným 
  • je ochotný nechat na vás, kolik času potřebujete k pochopení a prožití určitých věcí a nevyžaduje, abyste jednali tím "správným" způsobem hned, protože vám to už předal jako "moudro", kterým se máte řídit
  • ví, že i on sám je stále na cestě a pracuje na sobě
  • vede vás k vaší vlastní samostatnosti
  • posiluje vaši reálnou sebehodnotu a sebedůvěru, abyste ho nepotřebovali a mohli životem kráčet sami.
Nedejte se mýlit tím, že je někdo známý, píše knihy, dává rozhovory a tváří se jako osvícená vědma. Raději se zkuste podívat, jestli je šťastný, žije láskyplné vztahy, umí přiznat vlastní chybu a je reálně pokorný. Od takového člověka je bezesporu co se učit.
 
Je lákavé podlehnout dojmu, že jsme našli duchovního průvodce, který nám bude říkat, co máme dělat, abychom byli šťastní a my už nebudeme dělat v životě chyby a zažívat bolest, ale nefunguje to. Je to jen naše skrytá dětská touha najít si k sobě maminku, která už bude vědět, co potřebujeme a postará se o nás. Potřebujeme si každý projít svoji vlastní cestu, pochopit to, co je pro nás osobně důležité a prostě žít - naplno, vědomě a se zodpovědností za sebe sama.
 
Co moji klienti občas trochu neradi slyší je, že práce na sobě je cesta na celý život. :-) A to není špatně. Když se prokoušeme tím základním a zásadním, uvidíme sami sebe ve větší pravdě a nahotě a možná s překvapením zjistíme, že jsme úplně v pořádku takoví, jací jsme a můžeme k sobě být laskaví, i když děláme chyby a prostě se učíme. V tomto okamžiku pochopíme, že poznávat a učit se budeme celý život a že si to můžeme začít užívat, protože poznání sebe sama je dobrodružná a vzrušující cesta.
 
Přeji krásné dny. Užívejte si sami sebe a buďte k sobě upřímní a laskaví.