Sleduji, jak můj syn zmužněl

Sleduji, jak můj syn zmužněl. Jak se mění, dospívá a potřebuje mě míň a míň. Milovat ho můžu dál, ale už ho nemám moc co učit. Už potřebuje větší rozlet a poznávat svět po svém. Mám z toho radost a občas to říkám i nahlas, jak je úžasné, že roste v muže.

 

Nemohla bych to však prožívat s radostí, když bych na něj byla vázaná. Když by pro mne nejdůležitější role v životě byla ta mateřská. Pak bych totiž s jeho dospíváním v muže ztrácela svoji roli a smysl svého života. Pak bych ho vědomě či nevědomě nutila, aby zůstal mým malým chlapcem. Tím bych mu ale kradla jeho život.

 

Proto je tak nesmírně důležité, abych pro sebe byla nejdůležitějším člověkem na světě. Věnovala se naplnění mého vlastního života a mé roli partnerky. Ženou a partnerkou totiž mohu být stále a až syn opravdu vyletí z hnízda, získám jen více času a prostoru pro sebe a prožívání partnerství s mužem.

 

Ze Slunečních esencí mě v této souvislosti napadá esence z modřínu. Ta totiž pracuje také se závislostí ve vztazích. Může tedy podpořit i dospívající děti, aby se mohly osamostatnit, uvolnit se z vazeb na své rodiče a žít svůj život opravdu po svém.

 

To neznamená, že by musely na své rodiče zapomenout, ale uvolnit se z tlaků, že by měly rodičům naplňovat jejich život, navštěvovat je, aby se necítili opuštění apod.

Může zůstat čistá láska a radost ze setkání. Můžeme být rodiči, které jejich dospělé děti rády navštíví, protože je to obohacující setkání. Můžeme jim být nápomocní radou či inspirací, když budou o to stát nebo si jen věnovat pár chvil, které prožijeme v pospolitosti a radosti ze setkání.