Když jsem si ji úplně prvně stříkla, tak jsem úplně slyšela jako by na mě promluvila Matka Země: Holčičko už na to nejsi sama, už to můžeš pustit. A přišel na mě obrovský pláč a velká úleva.
Druhý den se ve mě střídaly pocity vzteku a lítosti.
Teď se cítím vyživená, propojená s Matkou zemí a už cítím svojí hodnotu.
Jana