Esence umí jít do velké, doopravdy hodně velké hloubky
Dobrý den Báro,
dlouho jsem váhala, zda vám napsat své zkušenosti s vašimi esencemi, protože nejsou asi až tolik obvyklé, ale napíšu a věřím, že si z toho vezmete své. Nejprve k mému příteli Kájovi a dceři Janě. Protože Kája se ke mě s esencemi přidal od začátku a má starší dcera projevila zájem, když jsme začínali dub a tak teď třetí týden ji stříkám lípu. Můj přítel Kája lípu bral jen tak s pohodou, nijak výrazně ho to neovlivnilo, jen jedno nepříjemné setkání s dcerou, které už jen ujistilo, jak to má. Jakmile jsme přešli na dub, Kája ožil. Sám si teď připomíná ještě dub ráno i večer, je veselý, rozverný, spokojený, klidný. U něj je to tak nějak jen o pocitech. On už 30 let cvičí jogu a je delší dobu v rovnováze, takže spíš mám pocit, že esence ho jen dolaďují. Jsou pro něj příjemné. Tedy alespoň tyto první dvě.
U dcery, ona je výrazný cholerik, je velmi výbušná, prudká. Esence z lípy ji zněžnili, zjemnili. Je na ní hodně vidět zklidnění. Ona sama mi říká, že po každém stříknutí ji zamrazí. Po dvou týdnech mi řekla, že jako krásný jak je něžná, ale že by potřebovala už trochu přitvrdit, aby si vyřešila co potřebuje. Tak jsem ji uklidnila, že to bude mít za chvilku s dubem. Je to krásné pozorovat, jak esence působí u každého maličko jinak, na jiné úrovni a jak to u koho funguje. Ráda si čtu i vaše příspěvky na facebooku, kde lidé popisují svou cestu. Myslím, že ta vaše práce je nádherná. Zpětná vazba je úžasná pro všechny a je moc fajn, že ji předáváte dál.
Teď k sobě. Lípa pro mě byla úžasem hned v začátku, první dny jsem vnímala výrazně posilnění pro sebe, zlepšila se mi komunikace. Potom se to jakoby ustálilo a já se doopravdy jen koupala a opájela lípou. Po každém stříknutí jsem cítila objetí a lásku stromu. Vnímala jsem velmi silně napojení.
Ještě vám chci říci, že cca před deseti lety se mi otevřelo při jedné terapii kvůli mladší dceři - kineziologie one brain - napojení na prožitky z minulého života. Zjistila jsem, že mám regresní vzpomínky přirozené a občas mi začali sami od sebe vyvstávat. Časem jsem se naučila je chápat a pracovat s nimi. Nikdy jsem se do toho nehrnula, ale nikdy jsem toto ani neodmítala. Začala jsem sama studovat kineziologii one brain a občas s lidmi pracuji, ale jen velmi zřídka, s emočními bloky z minulosti. Ale mnohem více mi jde ta regrese, která mi vyvstává sama od sebe. Začala jsem se tedy zajímat i o regresní terapii. Ovšem teď se mi to delší dobu zastavilo a asi rok nic. Znovu se mi regrese spustila až s lípou. Vyvstala mi jen krátká útržkovitá vzpomínka z minulého života, která se týkala mé nechuti, když se mi někdo dotýká prsou. Mám vždy ochrannou reflexi. Protože to byl jen malý útržek, neřešila jsem to moc, řekla jsem si jen aha tak proto to tak vnímám - práce podvědomí je úžasné a věděla jsem, že pokud se mám dozvědět víc dozvím se.
Lípu jsem si tedy užila a těšila se na dub, který jako strom miluju od dětství. Začátek dubu byl zase silný, řešila jsem v tu chvíli odchod z práce, který pro mě nebyl příjemný, setkání s kolegyní, které nebylo příjemné a nevěděla jsem jak z něj, s dubem mi okamžitě přišlo správné řešení i v klidu a bez konfliktu. To byl hezký zážitek. Ovšem od té doby mi dub dělal silné potíže. Pocitově se mi vše horšilo, těžko, bolesti, aniž by k tomu byl důvod fyzický či mentální. Jen jsem vnímala hloubku temnou víc, než unesu. Několikrát jsem měla chuť přestat dub stříkat, snižovala jsem si dávky, ale vždycky se to nějak zase vyladilo. Vygradovalo to na konci druhého týdne, kdy mi přišla silná fyzická bolest a nemoc. Stav, který jsem neměla už asi 3 roky, mám revmatoidní artritidu a s léky tak nějak v rovnováze a teď, ač nebyla příčina se mi těžce zhoršil stav, tělo mě totálně na 3 dny zastavilo. Pár dnů předtím mi přišla po delší době regresní vzpomínka kamaráda, který řešil podobně dnu. Vzpomínka přišla sama od sebe, když jsem viděla jeho nateklou ruku. Po delší době opět ty samovolné regrese. Takže když jsem sama lehla se zánětem a únavou, přítel mi řekl, že ten můj stav je podobně jako u kamaráda hlouběji, a tak jsem to přijala a přišla mi další regresní vzpomínka u sebe. Bylo to dokončení toho, co mi už naznačila lípa. Šla jsem do velké hloubky velmi těžkého prožitku. Oni regresní vzpomínky ukáží většinou právě ty těžké prožitky, které duše ještě nezpracovala a ukazuje je skrze tělo i v tomto životě ve chvíli, kdy už jsem připravená tyto zážitky zvládnout, doprožít, uvolnit uzdravit a poučit se z nich. Tak se stalo u mě, sice ještě nějaké detaily se ve mě budou uvolňovat, ale mám propuštěno. Prostě jsem si za sebe zhodnotila, že vaše esence umí jít do velké doopravdy hodně velké hloubky. Protože se mi děje, co se mi děje vím, že moje cesta je zpracovávat právě ty hloubky z velké minulosti. A to mi esence ukazují. Nevím, jak to bude s další esencí, jestli vyjde další téma, ale určitě jdu do toho ladit jak to půjde. Měla jsem velmi klidné dětství, vztah s rodiči mám v krásné rovnováze, partnerství jsem vyřešila doteď a tak mi esence přináší větší hloubku, do které se mám ponořit. Myslím, že mě posouvají mnohem silněji, že jsem byla už delší dobu v určitém bodu stagnace a teď se mi otevřeli zase nové věci. Jen díky vašim esencím a díky spojení s přírodou.
Děkuji velmi za vaši práci. Děkuji za možnost se s ní setkat, která mi byla dána. Děkuji. Krásný den Jitka