Přestalo mi vadit cítit strach. Zněžněla jsem a dcera se začala ráda mazlit

Úvod > Přestalo mi vadit cítit strach. Zněžněla jsem a dcera se začala ráda mazlit

Ahojky Báro,

mám 7 dni osiku. Používám ji více, než je uvedeno...proč? Cítím, že je to tak správně. Měla jsem návaly strachu, ale když si stříknu, přejde to. Nicméně i když ten strach stále prožívám, je to jiné, není to strach z ničeho konkrétního (budoucnosti, minulosti, o peníze, o zdraví), je to strach fyzický (respektive strach, který cítím na těle - já to moc nemám, abych něco zažívala fyzicky, musím se soustředit na to, jak u toho tělo funguje). Takže jsem teď zjistila,ze strach mi sevře žaludek, sevře se mi hrdlo a cítím stísněnost na hrudi a těžké nohy... pokud to tedy není infarkt. :-) Mě ten pocit vlastně přestal vadit, překvapí mě, ale nevadí. Vlastně se pak po "prožití" cítím poměrně klidná. Vyvolávávají to u mě různé podněty, nejsem schopna je specifikovat blíže, pomáhá mi dýchat. Ale vždycky je mi po tomhle prožitku lépe.

Ale musím to ještě nějak uchopit. Nicméně mě to dovedlo k další myšlence. Ještě v květnu nebudu pracovat. Nějak se mi nechce do ničeho nutit. Takže v květnu budu ještě "doma".

Další, co jsem si uvědomila je, že jsem hodně ve fyzickém kontaktu s dcerou, hodně ji hladím po vláskach, chovám, usmívám se na ni, pusinkuji, spí v posteli vedle mé, když potřebuje v noci přelézt, přeleze. Nikdy mi to nepřišlo, že to dělám takhle moc a dělám to od miminka. Nicméně od miminka to neměla ráda, později odmítala se slovy: "neee,pusinky".

Tak teď to vyloženě vyžaduje, stále je se mnou, chce chovat, mazlit, pusinkovat, nechá se česat, chce mě česat. Klidně chodit za ruku, to jsem neznala. A já nějak cítím, že jsem zněžněla, méně se zlobím, méně vybuchuji. A jsem trpělivější. Tak nevím, čím přesně to je. Nicméně také cítím, že osika se mnou nebude dlouho, vnímám ji jako podpůrnou, ale cítím se být táhnuta dále. Dam osice ty 3 neděle. Ale příště to bude modřín, řebříček ještě ne. :-)

Přeji krásný den

Kristýna