Procítila jsem si s bezem to moje místo jako žena a partnerka

Když jsme přijela z víkendu, zažila jsem super pocit, vrátila jsem se domů k partnerovi a úplně jsem cítila, kde je vedle něj to moje místo. 
Cítila jsem to hodně silně a úplně upevněně ten den a den poté .. pak už mě trochu mele běžnodenní shon a už necítím přesně to, možná se mi to stalo trochu normálem a prostě tam jsem. Možná už to není takový rozdíl, ale tehdy jsem to večer cítila hodně silně a určitě se to se mnou táhne, protože vše jde pořád k lepšímu.

Na začátku esence jsem obrečela návštěvu rodičů – jak už u mě bývá, na začátku se s tím neumím moc vypořádat, tak to pouštím ven a ještě jsem ráda, protože vím, že za pár dní vše v klidu usadím a vyřeším k vlastnímu prospěchu "jedna dvě" (v uvozovkách proto, že to není úplně jak po másle, ale nechat se tím vláčet dál je o dost horší). A taky se tak průběžné děje.

Cítím u bezu, že se odkloňuju od přehnaný přízně k otci a nebrat se jako jeho jediný parťák, co mu "musí" dělat radost a starat se o něj. Naopak cítím větší příklon k matce a často vidím otce jako někoho, kdo NÁS s mámou svazuje nějakými svými názory a představami, co jak má být a jaký je správné být. Takový vztah k matce a vůbec nějaké pouto s ní je pro mě velká novinka, to jsem nikdy neviděla, ani necítila. Stále častěji s bezem stojím spíše u ní než u táty, tak nějak v mysli.

O víkendu jsem například cítila, jako bych "bojovala" za všechny ženy v naší rodině – které, mám pocit, jako by vlastně nebyly. Protože jsou tam starosti o to, aby bylo všechny v richtiku - připraveno, obstaráno, aby se držel krok s mužem a rodinou. A to je v našich kruzích fůra práce.

Je to pro nás normální, nemáme s tím problém a "vyhovuje" nám to.

Možná je to jen nějaké moje vidění věcí, ale jako bych cítila tohle všechno z nich skrze mě nebo do mě proudilo. 

A já, dubově pevná a přitom lipově jemná, se stavím za naše zájmy, za naše potřeby, za náš volný čas a vyjadřuju je nebo dělám tak, jak je zrovna cítím.

A to za nás všechny, jako by to bylo moje poslání.

Konec užívání bezu mi symbolicky vyšel i zakončit rodinnou večeří, před měsícem snídaní začal. Večeře byla fajn, dokonce jsem měla poprvé pocit, že všechny ráda znovu uvidím, sama od sebe a ne z nějakého pocitu povinnosti "mělo by se".

Tereza

Vysvětlivky: víkend, o kterém je zmíňka, byl víkend s přednáškami a konstelacemi na Wildenavě s Vojtěchem Lustem a Bárou Zumotovou.