Vybudovala jsem si takového pozorovatele, co mi dává zpětnou vazbu

Řebříček jsem asi před měsícem skončila, tak posílám, co jsem vypozorovala.

Jakmile se postříknu řebříčkem, cítím jako kdyby žebřík podél páteře. Zvláštní, jak se mi takhle každá esence vizualizuje.

Častěji si všímám, kdy se ostatním seru do života, vnímám to a zastavuju.

Vynořují se také střety v naší partnerské komunikaci, resp. v její absenci z mé strany. Narážím na to, ze jsem nastvana, ze jsem něco udelala spatne a ze partner se nezajima (tim mu to v podstate vyctu) a pritom jsem ani nerekla, at se zajima, nerekla jsem si o pomoc. Zmaknu to sama, dru sama a jsem potom akorát nastvana, přitom kdybych rekla, tak bych mohla dostat radu, pomoc nebo to na něj úplně přehodit. Ale ja jsem jen nasrana, ze toho mam moc, zbytecne se tim tryznim a zaroven me ani nenapadne to udelat jinak.

Dále jsem si všimla posunu v tom, že se občas dokážu projevit, dříve me nejen ani nenapadlo se projevit, pak mi to bylo blby a pak jsem ani nevedela jak.

V průběhu řebříčku jsem taky měla celkem plodné pracovní období – ne tlakem, ale s radostí. Měla jsem inspiraci, nové nápady a šlo mi to hezky od ruky.

Také jsem častěji cítila, že jsem si postupem času vybudovala takového pozorovatele. Kontrolka sebereflexe, co mi dává zpětnou vazbu a to prakticky okamžitě po nějakém mém projevu – zase chceš teplo od maminky, zase ses chtěla zavděčit..

Tereza