Začalo mi v hlavě znít - to zvládneš

...k užívání esence DUBU. Byl to opět fičák a tak, jako u LÍPY to přišlo nějak nepozorovaně :-)

Po zkušenostech s lípou jsem hned od začátku začala aplikovat 3 střiky ráno i večer. Měla jsem už pryč polovinu lahvičky a opět přišla, tak jako u lípy, myšlenka "co to je? zase se nic neděje?". Snad si začnu myslet, že je to u mě nějaký spouštěč nebo co :-) Protože co se pak spustilo, to jsem opravdu nečekala..... 

Už delší dobu jsem se v práci cítila docela "nekomfortně", čím dál větší stresy, čím dál větší zodpovědnost i za věci, které nijak nemohu ovlivnit atd. tohle jsem pociťovala už v druhé polovině loňského roku, ale vždy jsem si nějak "rozumově" vysvětlila to, proč tam pořád zůstávám (práce nedaleko domu, relativně jistota příjmu, což s ohledem na hypotéku, kterou platím, bylo hodně rozhodující atd.atd.).

No a s užíváním dubu se to celé začalo vyhrocovat - v noci jsem se budila s myšlenkami na to, co potřebuji v práci vyřešit, stále více jsem se dostávala do situací, které mi ukazovaly, že takhle už to dál nejde. Když ani to mě ještě nenakoplo udělat změnu, tak se mi k tomu všemu ještě blokla záda - prostě jsem si na sebe nakládala zodpovědnost, která mi nepříslušela a nedokázala se za sebe postavit. No a pak mi začalo v hlavě znít "TO ZVLÁDNEŠ" - nejprve to byl takový hlásek někde v pozadí, který se ozýval stále častěji a hlasitěji, až jsem jednou ráno, když jsem zase nemohla spát, napsala výpověď a hned ji předala šéfovi. Bez toho, že bych měla jistotu nějakého nového zaměstnání ve svém oboru, bez ohledu na hypotéku a na to, že jsem se synem sama, takže finance jsou zcela na mě. Při každém pohledu do zrcadla jsem si řekla "to zvládneš" a pevně tomu věřím. Takže jsem nyní ve výpovědní lhůtě a rozhlížím se po novém zaměstnání. O balvanu, který ze mně tímto mým rozhodnutím spadl asi ani nemusím psát... :-) 

 

Andrea