Když jsem vyráběla esenci ze sedmikrásky, cítila jsem, jak mi sedmikráska ukazuje, jaké to je, když je žena něžná, poddajná a pokorná. Jak je krásná, jak září a jak je obdivuhodná. Následně mě během užívání sedmikráska touhle lekcí provedla.
Zajímavé je, jak slovo pokora bývá pro mnoho lidí červeným hadrem, a lidé si ji pletou s ponížením, podřízeností a otroctvím. Pro mě je pokora o uvědomění si toho, kam až sahají moje schopnosti, co umí ten druhý, o ochotě respektovat druhého, když něco umí řešit lépe, ve větší lehkosti a bez vyčerpání se. Tedy nepřetahovat se o to, že já bych to vymyslela lépe, když bych to neuměla prakticky provést. Neřídit druhého jen proto, že se domnívám, že to vím líp, ale dělat to bude on.
Mít respekt a úctu, neponižovat se, ani nepovyšovat, uvolnit se, povolit napětí, chápat jiné nastavení druhého, být laskavá k sobě i potřebám druhých. To hlavně mě učila sedmikráska.
Začala jsem ji používat rok poté, co vznikla, tedy 19.5.2021. Večer před spaním jsem stříkla poprvé a nastalo krásné uvolnění, které jsem cítila podél páteře v oblasti krku a lopatek. Takové to povolení a uvnitřnění se, které mě odpoutalo od zlostných myšlenek, které se mi ve chvílích ticha vracely do hlavy. Než jsem ji použila, prožívala jsem totiž intenzivní emoce hněvu a rozčarování, které vypluly na povrch po určité situaci v rodině. Sedmikráska mi pomohla je pustit a uvolnit sebe i tělo.
Dny se sedmikráskou plynuly krásně. Přitom jsem se jí původně trochu bála, aby to nebyl podobný šrumec jako s
růží :-)
Pomohla mi do příjemného stavu klidu a vláčnosti. První dny jsem na moje poměry byla extra líná a odpočívála, což je v mém případě jen dobře. Jinové esence mi v tomhle vždycky pomáhají a krásně mě zpomalují.
Užívala jsem ji občas častěji než jen ráno a večer, protože mi s ní bylo opravdu příjemně.
23.5. večer v takovém tom stavu, kdy jste právě usnuli, ale ještě nespíte úplně tvrdě, jsem měla opravdu krásný sexuální sen. Takový symbolický. Chvílemi jsem se budila a nebyla jsem si jistá, jestli se mi to opravdu jen zdá nebo je to skutečnost. Bylo to o přijetí mužské energie a jejím prolnutí se s tou ženskou. Krásný a naplňující prožitek.
Hned druhý den tu ale byly potoky slz. Ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy ronila tolik slz. Nešlo však o působení sedmikrásky, spíše to odráželo situaci, kterou jsem aktuálně prožívala a řešila. Sedmikráska byla podporou v tom si ty slzy dovolit, nezavírat se a nesnažit se to ustát v tvrdosti ale autenticky v měkkosti, která mohla přinést lepší řešení. To se nenašlo hned ale až postupně. Příjemné bylo, že jsem se vlastně i v té komplikované situaci a bez velké vyhlídky na řešení, cítila vnitřně v klidu.
8.6. Další dny jsem byla v modu lážo plážo a bylo mi fajn. Přišlo zpomalení (to mi svědčí, protože většinou bývám pracovitá až moc), větší citlivost k tělu a ochota o něj o maličko víc pečovat, což si rozhodně zaslouží ve větší míře.
Více spokojenosti, plynutí a klidu, více odpočinku a ponechání, ať se věci vyvíjejí, jak je potřeba.
Vnímala jsem posun i v tématu pokory a povyšování versus ponižování - jakoby v tom byl teď lepší balanc.
Překvapilo mě, že už sedmikrásku užívám 3 týdny. Uteklo to rychle. V těch 3 týdnech jsme toho doma měli hodně k řešení a byť to bylo složitější, tak přes počáteční silné emoce, sedmikráska mi v tom dodávala klid a ochotu zůstávat otevřená a pravdivá. Tzv. nedělat většího machra, který to zvládne, když to tak není :-) Nechat si pomoct, "podvolit" se, když to prostě nejde nebo spíš nemá smysl tak, jak jsem si to myslela já.
Ta měkkost a poddajnost mě baví a dělá mi dobře. Když se na to dívám s odstupem několika měsíců bylo to to nejlepší, co jsem mohla v dané situaci dělat a přineslo to hodně dobrého.
SEDMIKRÁSKA a ODPOR K MATEŘSTVÍ
Pak přišel asi nejsilnější prožitek. Jeden večer po příjemném dni mi najednou vyplaval do vědomí odpor k mateřství. Vnímala jsem, jak jsem naštvaná a nechce se mi věnovat se, že už mám dost role matky. Kdybych nebyla pozorná, mohla bych si myslet, že jsem jen oprávněně rozhořčená, že syn má v pokoji nepořádek, ale čím je člověk vnímavější a ochotný sledovat, co se v něm skutečně děje, tím víc si uvědomuje, na jakých vrstvách se jeho prožívání pohybuje.
Proto jsem nechala syna být a dovolila si vnímat něco, co je v naší ženské rodové linii velké tabu - neochota se věnovat a být matkou. Jejím protipólem je současně velká snaha být dokonalou matkou a kladení mateřské role na nejvyšší místo žebříčku našich rolí.
Nebylo zrovna příjemné ten odpor vnímat a prožívat, ale dovolila jsem si to bez hodnocení a snahy udržet si o sobě iluzi matky, kterou mateřství vždy a za všech okolností baví a naplňuje. Sedmikráska pracuje s tématem pokory a linkou přeceňování se a ponižování se. Právě tahle souvislost mateřství se objevila. Bylo potřeba přestat po sobě chtít být lepší matkou, než jsem. I když už jsem si dávno dovolila nesnažit se být dokonalou matkou, bylo potřeba povolit ještě o něco víc. Na druhé straně houpačky byla zase přílišná kritika a podceňování se - tedy vnímání sebe sama jako mizerné matky. Obě tyto polohy jsem v sobě měla a nyní se přihlásily o propojení a nastavení rovnováhy. Tedy neprožívat se ani jako lepší, ale ani jako horší matka než jsem. Prostě jen být sama sebou a odpoutat se od vzorce jen skrze roli matky jsem důležitá.
Když jsem si dovolila cítit svůj odpor, mohl se během jednoho dne rozpustit, a ve mně zůstal klid. Dovolila jsem si být prostě takovou mámou, jakou jsem. Nyní s odstupem tří měsíců můžu říct, že jsem v téhle roli uvolněnější, spokojenější a se synem je to zase o kousek větší pohoda. Ona byla i dříve, protože spolu máme hezky vztah, ale já jsem v něm víc v pohodě :-)
Sedmikráska mi pomáhala najít si zdravou míru své sebehodnoty. Přestat se ponižovat, ale taky povyšovat. Nejen v oblasti mužsko-ženské polarity, ale i v mateřství a na závěr i v hodnocení mého těla a jeho nedostatků.
A jak jsem se oblékala ten měsíc, co užívala sedmikrásku? Ryze žensky, nosila jsem pouze šaty, případně sukně. Chtěla jsem si vyzkoušet, jestli to vlastně půjde a bylo mi v tom velmi příjemně.
23.5. večer v takovém tom stavu, kdy jste právě usnuli, ale ještě nespíte úplně tvrdě, jsem měla opravdu krásný sexuální sen. Takový symbolický. Chvílemi jsem se budila a nebyla jsem si jistá, jestli se mi to opravdu jen zdá nebo je to skutečnost.
Bylo to přijetí mužské energie a prolnutí se s tou ženskou. Krásný a naplňující prožitek.
Hned druhý den tu byly potoky slz. Ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy ronila tolik slz. Nevidím to však jako působení sedmikrásky, spíše to odráží situaci, kterou aktuálně prožívám a řeším. Sedmikrásku cítím spíš jako podporu v tom si ty slzy dovolit, nezavírat se a nesnažit se to ustát v tvrdosti ale autenticky v měkkosti, která možná přinese lepší řešení.
